
NOVINY HLAVOLAM
ŠKOLNÍ DETEKTIVNÍ NOVINY
Stíny Whitechapelu: Známe konečně identitu Jacka Rozparovače?
Více než 130 let po brutálních vraždách v londýnském East Endu zůstává identita Jacka Rozparovače jednou z největších záhad kriminální historie. Moderní forenzní metody, nové interpretace starých důkazů i odvážné teorie historiků opět a znovu otevírají otázku: Byl legendární vrah skutečně odhalen, nebo nás jeho příběh stále klame?
Návrat do roku 1888: Teror ve Whitechapelu
Na podzim roku 1888 otřásla obyvateli Londýna série brutálních vražd, které se odehrály ve východolondýnské čtvrti Whitechapel. Neznámý pachatel zde od srpna do listopadu zavraždil nejméně pět žen. Tato čtvrť byla místem extrémní chudoby. Lidé žili v lepších případech v přeplněných ubytovnách, v horších a častějších případech na ulicích. Hygienické podmínky v této době byly otřesné a právě v této době začalo řádění neznámého pachatele. Novináři dali vrahovi jméno „Jack the Ripper“ - Jack Rozparovač, čímž zločiny proměnili v mediální senzaci, která přetrvává dodnes.
Profil vraha: Co o něm skutečně víme?
Přestože identita pachatele nebyla nikdy potvrzena, kriminalisté se shodují na několika rysech. Vrah pravděpodobně znal anatomii a v chudinské čtvrti se pohyboval bez podezření. Oběti si vybíral z okraje společnosti, což mu umožňovalo jednat relativně nepozorovaně.
Krvavá cesta Jacka Rozparovače
Mary Ann Nicholsová byla první z žen zavražděných v okolí Whitechapelu, 31. srpna 1888 kolem půl čtvrté ráno. Na smrt ji následovaly ještě čtyři další ženy. O týden později 8. září našel řidič dodávky zohavené tělo Annie Chapmanové, stejně jako Mary ležela Annie s podříznutým hrdlem. Obě ženy měly rozřezané břicho a střeva omotané kolem ramen. Vrah také vyřízl obětem dělohu a močový měchýř.
Tyto orgány se nikdy nenašly.
Brzy ráno 30. září se objevily další dvě ženy. Kolemjdoucí objevil tělo Elizabeth Strideové, která měla podříznuté hrdlo. Kvůli absenci dalšího zohavení, si policie nebyla jista zda jde o Jackovo dílo. Po dalším přezkoumání těla však došli k závěru, že za smrtí Elizabeth Strideové opět stojí Jack Rozparovač, avšak při činu byl nejspíše někým vyrušen a utekl do noci. Není tedy divu, že ani ne o hodinu později policie nachází další tělo. Tentokrát jde o Catherine Eddowesovou. Její tělo bylo rozřezané a znetvořené, zejména břicho, kdy jí vrah omotal střeva opět kolem ramen, vyřízl a odňal dělohu. Měla seříznuté ušní lalůčky a zbytek jejího obličeje byl pořezán. Policie vedle jejího těla našla také šátek potřísněný krví a spermatem. Kolem třetí hodiny ranní našla policie také kusy z její roztrhané zástěry. Ležely v uličce Whitechapelu asi 15 minut chůze od místa nalezení oběti.
K Jackově nejhrozivější vraždě došlo v pátek 9. listopadu. Mary Kellyová už pár týdnů neplatila nájem. Majitel sám přišel do bytu a našel Mary Kellyovou mrtvou. Její tělo bylo k nepoznání. Jack jí vytrhl břišní dutinu, odstranil prsa a střeva položil na noční stolek. Její srdce si odnesl a po rozřezání její tváře zmizel.
Moderní věda vs. viktoriánská záhada; Kdo je Jack Rozparovač?
V článku Has Jack the Ripper’s Identity Been Revealed? se uvádí, že policie na konci 19. století ukázala prstem na více než 100 potenciálních vrahů. Mezi nimi lékaři, řezníci, ale i členové vyšší společnosti. Podezření padlo prakticky na každého, kdo uměl zacházet s nožem a měl základní znalosti anatomie.
Mezi často zmiňovanými podezdřelými se objevují jména jako Aaron Kosminski - židovský holič, Jacob Isenschmid - řezník trpící depresemi, Thomas Neill Cream - lékař specializující se na potraty a Robert Donston Stephenson - novinář a spisovatel zabývající se okultismem.
Největší průlom přišel s nástupem forenzní genetiky. Analýza DNA ze šátku nalezeného u těla Catherine Eddowesové měla podle některých výzkumníků ukázat právě na Aarona Kosminského. Žida, jehož rodina přišla do Anglie v roce 1881, žijícího nedaleko místa nalezení těla Elizabeth Strideové. Živil se jako holič, po několika letech byl však prohlášen za chorobomyslného a poslán do psychiatrické nemocnice, odkud se už nikdy nedostal. Největší rozruch vzbudil výzkum, o kterém informovaly zprávy v titulu „Jack the Ripper identity may finally be known thanks to DNA“. Podnikatel a amatérský detektiv Russell Edwards zakoupil v roce 2007 šátek, který měl pocházet právě z místa vraždy Catherine Eddowesové.
Analýzou fragmentů mitochondriální DNA oběti a podezřelého, která se předává výhradně po matce, byli vědci schopni porovnat tuto DNA se vzorky odebranými od žijících potomků Eddowesové a Kosminského. Článek Will New DNA Confirm Jack the Ripper’s Identity? dokonce potvrzuje, že výsledky ukázaly na stoprocentní shodu právě s potomky Aaronem Kosminským.
Ne všichni jsou však o vině Kosminského přesvědčeni. Odborný článek Archaeological Geneticists Call DNA Study “Nonsense” varuje před předčasnými závěry. Kritici poukazují na několik zásadních problémů. Prvním problémem je kontaminace - tedy že šátek prošel za 130 let rukama mnoha lidí. Druhým problémem je skutečnost, že mitochondriální DNA není tak unikátní jako jaderná DNA. Shoda by tedy mohla platit pro tisíce tehdejších obyvatel Londýna.
Mýtus vs. realita: Proč nás Rozparovač stále fascinuje?
Jak uzavírají odborníci z Hearst Networks EMEA, přitažlivost tohoto příběhu spočívá v paradoxu: jde o brutální realitu, která se proměnila v nekonečnou a nevyřešenou detektivku. I když DNA ukazuje na Kosminského, legenda o Jacku Rozparovači bude pravděpodobně žít dál, dokud nebudou důkazy absolutně nepopiratelné.
Autor:
Veronika Skotalová
10. 4. 2026





