NOVINY HLAVOLAM

Sériová vražedkyně Sabine Hillschenzová byla 7. dubna 2008 ve Frankfurtu odsouzena k 15 letům vězení za osminásobnou neonaticidu, zločin, který je v Německu považován za nejhorší v novodobé historii.

 

Co je sériová neonaticida?

Sériová neonaticida je vícenásobné úmyslné usmrcení novorozence jeho vlastní matkou (nebo výjimečně jinou blízkou osobou) v průběhu prvních 24 hodin života.

​

Co přivede matku k tomu, aby znova a znova zabíjela své novorozené děti?

Případ začíná v roce 1984, kdy je Sabine 18 let a je těhotná. Na dítě se se svým budoucím manželem těší a po porodu se dohodnou, že další děti už nechtějí. Čtyři měsíce po porodu však Sabine znova otěhotní, což v rodině vyvolá konflikty, které se Sabine nikdy nenaučila ve své původní rodině řešit. Neuměla cítit svoje potřeby, komunikovat o nich, ani je konstruktivně řešit. Jejím řešením problémů bylo tedy je ignorovat. 

​

Její partner není z dalšího těhotenství nadšený, ale akceptuje je. Před porodem uzavřou manželství a opět se shodnou, že další děti už nechtějí. Sabine tvrdí manželovi, že užívá antikoncepci, ale 5 měsíců po porodu opět otěhotní. Manžel na to reaguje negativně a vyhrožuje, že Sabine i s dětmi opustí. Po třetím porodu se Sabine obává, že pokud by znovu otěhotněla, manžel své výhružky opravdu splní. 

​

Rodina se, i se svými třemi dětmi, v roce 1988 přestěhuje do nového, většího bytu ve Frankfurtu. Během stěhování si Sabine uvědomí, že je opět těhotná, ale manželovi to ze strachu z jeho reakce vůbec neřekne a doufá, že až to manžel zjistí sám, přijme i jejich čtvrté dítě. Sabine tvrdí, že si těhotenství sama uvědomila až během sedmého měsíce, což v jejím případě nejspíš znamená, že si nepříjemnou skutečnost vůbec odmítala připustit a neřešila ji. Doufala, že když se manžel o jejím těhotenství dozví, tak díky lepší bytové situaci své hrozby neuskuteční. Současně má Sabine velký strach z manželovi možné negativní reakce a místo toho, aby o problému s mužem komunikovala, čeká, až ji manžel s těhotenstvím osloví sám, což se však nestane.

 

V srpnu roku 1988 tak tajně v koupelně porodí dítě, o kterém tvrdí, že neví, jestli bylo živé. Posilněná alkoholem, dítě zahrabe na balkoně do akvária s pískem, zahladí všechny stopy po porodu a usne. Manželovi neřekne nic. Tělíčko dítěte si ponechá ve své blízkosti, což se pak bude opakovat u dalších případů. Začíná víc konzumovat alkohol, což zhoršuje problémy v manželství a když je v roce 1992 opět těhotná, díky alkoholu dokáže problém dočista vytěsnit z hlavy. Své další dítě porodí během školení v penzionu a nechává ho zemřít, i když ho mohla nepozorovaně odložit na cizím místě. Mrtvolku dítěte si pak odveze domů a zahrabe ji do dětské vaničky na balkoně. Ani po této události se nechrání antikoncepcí, protože se obává, že by gynekolog poznal, kolik má celkem za sebou porodů a tím odhalil její skutky. Dostává se tak do cyklu dalších nechtěných těhotenství, o kterých nemůže nikomu říct a tyto situace zvládá díky zvýšené konzumaci alkoholu.

​

Studie z roku 2024 ukazuje, že sériové neonaticidy jsou častější u žen, žijících v manželství nebo dlouhodobých vztazích. Ve většině případů se matky tělíček zbavují, ale existují i případy, kdy si je matky, díky silné emocionální vazbě, ponechávají ve své blízkosti. Toto je případ i Sabine, která na balkoně v nádobách s ostatky svých mrtvých dětí pěstuje květiny srdcovky. Mají být symbolem lásky, kterou k nim cítila. Sabine tvrdí, že by si své děti bývala velmi ráda nechala, kdyby to bylo možné. 

​

Další dítě se jí narodí na jaře 1993 a je zahrabáno opět na balkoně. Tento cyklus se po dalších 5 let opakuje a pak se stane to, čeho se nejvíc Sabine obává. Manžel ji i s jejich 3 dětmi opouští. Sabine pokračuje v pití alkoholu, a pak se jí podaří najít nového partnera, se kterým otěhotní. Má obavy z jeho reakce a ten opravdu není nadšený. Roli otce však přijme a to je hlavní důvod, proč si Sabine toto dítě ponechá a i když ji partner později opustí, je velmi milující a pečující matkou.

 

Od svých mrtvých dětí se Sabine nedokáže odloučit a přemístí nádoby s ostatky svých dětí na pozemek svých rodičů. Několik let později rodina pozemek vyklízí a najde pozůstatky kostí a vlasů. Zavolají policii, která nádoby prohledá a najde celkem 9 ostatků novorozenců. 

​

Neonaticida způsobuje ve společnosti silné emoce, které vedou k tomu, že si lidé představují tyto matky, které zabíjejí své děti, jako příšerná monstra. Tato představa, ale nemůže být vzdálenější realitě. Tyto ženy totiž bývají dobře sociálně začleněné do společnosti, nenápadné a přátelské. Ženy, o kterých lidé jejich okolí říkají, že by si nikdy nedokázali představit, že by byly schopné něco takového udělat. Proto je velmi důležité pátrat po příčinách těchto skutků a tím jim předejít.

 

Sabine byla obžalována z vraždy celkem 8 novorozenců, protože první případ je již promlčen. V roce 2008 byla odsouzena k 15 letům vězení.

Případ Sabine Hillschenzové je příkladem toho, že si někteří lidé neustále vyvíjí nefunkční strategie chování, díky kterým se dostávají do spirály následujících špatných rozhodnutí. A je důležité si uvědomit, že jediné špatné rozhodnutí může změnit celou budoucnost.
 

 

Autor:

Veronika Smejkalová

18. 4. 2026